Mýty o lásce v sexuální výchově

Blížil se První máj, většina národa ještě pálila čarodějnice, u nás lilo a tak jsem seděla doma v suchu a brouzdala po svých oblíbených webech. Měla jsem před sebou poslední týden výuky s deváťáky a v hlavě mi na pozadí šrotovalo, co všechno do lekce o vztazích zařadím. Článek Hany Vackové z webu Hledání sexuálního grálu o představě lásky, která nám ničí vztahy, jsem zhltla určitě rychleji než za avizovaných 21 minut. To byla totiž voda na můj mlýn! Pět mýtů o romantické lásce z tohoto článku se přímo samo nabídlo k zařazení do mé lekce. Přemýšlela jsem o podobě, v jaké ty mýty puberťákům představím a jak s nimi chci pracovat. Zkopírovat úryvky, nechat žáky si to přečíst a povídat si o tom v páru nebo ve čtveřicích mi přišlo málo akční. Sice se tím podporuje schopnost vytvořit si vlastní názor, sdílet jej, diskutovat o jiných názorech atd., ale to mne neuspokojovalo, protože takové aktivity už jsem měla v plánu s jinými tématy.

Pak mne napadlo hlasování nohama. Tomu, kdo to nezná, to může na první pohled připadat legrační, zvlášť pokud si představí žáky válející se v lavicích s nohama nad hlavou a přezůvky létající všemi směry. Ale reálně nejde o akrobacii s nábytkem nebo pokus o atentát na vyučující či spolužáky, nýbrž o celkovou tělesnou odpověď. To prakticky znamená, že se žáci místo mávání rukama v lavici při běžném hlasování postaví a podle instrukcí se chůzí přesunou z lavic na jiná, předem určená místa ve třídě, která označují buď souhlas nebo souhlas s předneseným tvrzením. Pak se žáci pohybují po třídě sem a tam podle to, zda chtějí vyjádřit Ano či Ne.

Byla jsem nesmírně zvědavá, jak to bude v praxi fungovat a co se od deváťáků tímto způsobem dozvím. Naplánovala jsem si to tak, že tato aktivita proběhne ve všech třech třídách, které jsem minulý týden učila. Ve skutečnosti se mi podařilo to napasovat do programu jen ve dvou z nich, protože třetí byla naladěná velmi diskusně a zapovídali jsme u kritérií pro výběr partnera. To bylo nesmírně cenné, protože vytáhnout z puberťáků nějaké názory není vždycky úplně snadné, takže hlasování nohama jsem v této třídě oželela ve prospěch zajímavé skupinové diskuse.

Ale zpátky ke třídám, kde hlasování nohama nakonec proběhlo. První mýtus, který jsem jim přednesla, zněl: "Milostný vztah je nejdůležitější vztah v životě." V jedné třídě se žactvo rozdělilo pro mne velmi překvapivě jednoznačně podle pohlaví, přičemž dívky bez výjimky všechny nesouhlasily a chlapci jako jeden muž naopak ano. Dívek jsem se zeptala, co jiného tedy považují za důležitější. Nejčastěji odpovídaly, že rodinné vztahy. Chlapci byli evidentně velmi překvapeni, že dívky to vidí jinak než oni. Ještě větší překvapení pro ně bylo moje sdělení, že s postojem, který mají, mohou dopadnout třeba jako Romeo. Zjevně se jim ta paralela se slavnou tragickou postavou moc nezamlouvala a tajně doufám, že většina z nich svůj postoj posléze přehodnotila (nebo mají aspoň brouka v hlavě a dospějí ke změně názoru časem).

Ve druhé třídě byly skupiny souhlasící a nesouhlasící smíšené a zhruba stejně početné. Navíc jsem tedy trochu pozměnila znění mýtu na „Milostný vztah je nejdůležitější věc v životě.“ Oponenti nejčastěji dávali větší hodnotu rodině nebo zdraví. Pár recesistů vykřikovalo, že nejdůležitější jsou peníze. I když možná to nakonec recese nebyla, protože i v jiné aktivitě ti dva tvrdili, že u budoucí partnerky je podstatné, aby byla bohatá nebo vydělávala více peněz než oni.

Druhý mýtus, který jsem deváťákům nabídla ke hlasování, zněl:

"V dobrém vztahu bychom měli být neustále šťastní." První třída reagovala podobně jako u prvního mýtu – holky z velké části nesouhlasily, kluci a pár holek byli pro. Probrali jsme důvody nesouhlasu, podělila jsem se s nimi o pár zkušeností ze svého dvacetiletého manželství a souhlasící přesto byli překvapeni, že očekávat stálé štěstí je mimo realitu. Ve druhé třídě byly opět smíšené skupiny na obou stranách - jak souhlasu, tak nesouhlasu. Souhlasících naivků ovšem bylo o něco víc než nesouhlasících, takže jsme opět rozebírali, proč toto tvrzení neodpovídá skutečnosti.

U třetího mýtu, o kterém deváťáci hlasovali, jsem místo původního znění „Pravá láska je osudová“ použila upravenou verzi:

"Na každého někde čeká jeho osudová láska." Připadalo mi, že je potřeba jim to naservírovat trochu víc polopaticky, a myslím, že to splnilo účel. První třída byla v tomhle případě méně rozhodná a chvíli hlavně holky přebíhaly sem a tam, než se rozhodly. Kluci měli opět jasno, že to tak je zcela jednoznačně. Ve druhé třídě se většina přiklonila k souhlasu, těch nesouhlasících bylo asi pět (ze dvaceti). Jako v předešlých případech i tentokrát jsem je usazovala nohama na zem, jednak poukazem na vlastní zkušenosti, jednak na příklady různých celebrit, jejichž „osudové“ vztahy vzaly za své.

Další dva mýty podle původního článku už jsem bohužel nestihla probrat. Ale i tak jsem ráda za to, co jsme zvládli. Vlastně mne docela překvapilo, že odezva v diskuzích byla celkem vstřícná (i když v mezičase si musíte představit ty ploužící se pubertální postavy s útrpným výrazem ve tváři během nutných přesunů z jednoho konce třídy na druhý a pak po namáhavém výkonu usilovně podpírající buď interaktivní tabuli v čele třídy nebo zhroucené na zemi na opačné straně pod nějakou výzdobou na nástěnce, která by je totiž píchala ve stoje do zad). Co dalšího mne překvapilo, byla ta převaha romantického smýšlení hlavně u kluků. Navíc vím, že nemálo žáků v obou těch třídách nežije v kompletních rodinách nebo jsou v různě „sešívaných“ uspořádáních. Takže bych čekala o něco realističtější pohled na tohle téma. Přesto tenhle malý experiment uzavírám s tím, že zkušenosti z každodenně prožívané reality ustupují do jisté míry romantickým mýtům už u dospívajících obou pohlaví kolem 15.roku. Doufám, že se mi snad aspoň trochu podařilo sílu těch mýtů oslabit a moji žáci tak do života půjdou o něco lépe připraveni než jejich vrstevníci, kteří takovou konfrontací neprošli.

Původní článek Hany Vackové z Hledání sexuálního grálu najdete pod odkazem dole.

Co je romantická láska – a proč nám často škodí

hledanigralu.cz

Romantická láska je jeden z nejmocnějších mýtů naší kultury. Jak vznikla, proč přetrvává – a proč může bránit skutečné blízkosti?